Úvodní strana

....... lidově Rymáň, v Rymáni, do Rymáně, rymaňskej, ves 11 km severně od Dobříše, 3 km jihovýchodně od Mníšku pod Brdy často se setkáváme ale také s výrazy Riman, Rimanie, Rimaně, Ryman, Rymany, Rymanie, Rymaň, Rymáň, Rymáně, Rýmaně označující ale úředně správný název RYMANĚ.

   Rymaně je velmi originální název v České republice existuje pouze jedno podobné jméno a to Rymáň - dvůr u Svárova 1,5 km jihovýchodně od Unhoště v okrese Kladno, původ tohoto jména se vykládá z německého os. jména Rihman, Ryman (Svoboda) neboť ani v jednom starém dokladu nebylo nalezeno na začátku "Ř".

  Dnes už asi nikdo neví, že ves Rymaně měla ještě v 1. polovině 17. století jméno Římaně = Římanova ves?, jak je uvedeno např.v zápisu v Deskách zemských z roku 1603 "uvázati se v zámek dobrzisky, městečko Dobrzisz .... v ves Chauzawu, v ves Rzimanij" nebo z roku 1606 "městečko Dobrzisz a vesnice ... Nowa, Rzimanie, Senecznicze", ale toto jméno se depalatalizací (odstraňování měkčidel) změnilo již v polovině  17. století v Rymaně, např. zápis v Berní rule pro kraj Podbrdský z roku 1654 "městys Dobržisse, ves Rymanie, ves Zahoržany".  Starobylá jeho přípona svědčí, že toto jméno vzniklo nejpozději v 15. století, kdy byla tato  odvozovací přípona ještě živá a každý ji rozuměl.

Rymaně - pohled na vrch Hora (448,3 m n.m.) 24.10.2006

  Původ zvláštního jména vesnice Rymaně - Římaně je doposud záhadou. Existuje jedna, poměrně zajímavá hypotéza: Ze starých map a záznamů můžeme vyčíst, že první chalupy a obydlí zde byly postaveny v údolí a těsné blízkosti Rymaňského potoka. To podporuje všeobecně známé pravidlo o osídlování, kdy lidé postupovali proti proudu od větších řek a odbočovali k menším přítokům až postupem času stavěli obydlí i v místech více vzdálených od vodních zdrojů. Potůček jim dával jistotu, že mají pro sebe a dobytek pitnou vodu. Chalupy v údolí Rymaňského potoka jsou zde navíc chráněny před nepřízní silného větru, který zde často táhne od západu a severu.  Chalupy byly tak chráněny jak před nepřízní povětrnosti ale také poměrně dobře skryty před nepřátelskými nájezníky, kteří často zdejším krajem postupovali. Přitom je odtud ale výborný výhled do dalekého kraje, stačí vyjít na nedaleké úbočí osamělého sopečného vrchu Hora (448,3 m), který se zdvíhá nad obcí. Rázem máte před sebou široký výhled do zdejší krajiny. Názvy řek, kopců, přírod. útvarů a místních názvů se předávájí z generace na generaci a často se nemění, pouze se nějak zkomolí nebo upraví a často jim daly nebo jsou od nich odvozena jména osad, vesnic i měst. A proč by se nemohlo zdejší osadě-vesničce od nepaměti říkat Hora! Každý si ted řekne ale co má společného název Hora s Rymaní? Vysvětlení je prosté. Musíme jít však o 2000 let zpět až do doby keltského osídlení zdejšího kraje. Ve staré keltštině totiž existuje výraz Rigomanus (Rjimanus) což můžeme přeložit jako Královská hora! Je tedy možné, že Hora (Rigomanus) může za vznik jména Rymaně. Zní to až neuvěřitelné, že by se uchoval a za názvem vesnice stál až keltský výraz! Zdá se to být rozumné vysvětlení, Rjimanus-Rzimanie-Rymaně jsou výrazy označující jedno a též místo - úbočí bývalé sopky. Nemusíme chodit tak daleko a názvy jako Korutany (corus=bažina, mokřinatá rokle), Rochoty (rocca, rokha=skalní vež, skalka) nám zde zanechali také Keltové.

Druhou v úvodu již zmíněnou a také nemožnou hypotézou je odvození názvu od německého osobního jména "Rijman" a odvozených variant jmen Rihman, Richman, Riemann. Stačí když se nyní podíváme do slovníku a slovo reich = bohatý, mocný a mann  = muž,  že by Rymaně, Rymanova ves patřila kdysi nějakému bohatému muži, či manovy nebo měl dokonce podíl na jejím založení v 12. - 14. století v době německé kolonizace či na jejím obnovení? Také možná varianta vysvětlení názvu ale odkud se do názvu dostalo to "Ř", že by jen chyba písaře? Těžko si ale přestavit, že by písař háček do názvu připsal jen tak navíc, většinou si písaři práci ulehčovali či spíše něco vynechali. Schůdnější variantou je pokus o počeštění německého názvu místními obyvateli jež se zachoval až do poloviny 17. stol. a po-té se depalatalizací definitivně "Ř" ztratilo.

Lepší vysvětlení názvu zatím není, stačilo by málo, najít starší zápis z 16., 15. století, hned by mohlo být jasněji. Např. v soukromých rodových archivech, farních zápisech, bańských zápisech se skrývají často poklady a původ jména obce by mohl být jasnější.

Nález kamenného kopytnatého páskového klínku v Rymani z období neolitu

  Tato oblast byla ale pravděpodobně osídlena již daleko dříve. Dokladá to i zajímavý nález, který učinil František Hrubý z Rymaně (dříve č.p. 9). Jedná se kamenný (kámen-bi) kopytnatý páskový klínek s nízkým ostřím a silně vyklenutým tělem o rozměrech délka = 93mm a šíře ostří = 10mm, který daroval 20.8. 1938 do sbírky Národního muzea. Zde je uložen pod inv. číslem 48988 a datován z období neolitu tj. mladší doby kamenné tzn. do období počátku vzniku zemědělství.

Rymaně - nejstarší část obce v údolí potoka (cca 400 m n.m.) 24.10.2006

  Od nepaměti ves Rymaně náležela pod panství Dobříš. V 13. století náležela Dobříš augustiniánskému klášteru ve Sv. Dobrotivé u Hořovic, později řádu templářů. Za Jana Lucemburského se stala majetkem českých králů, ale během staletí byla velmi často zastavována. Posledními pány byli Švihovští z Rýzmberka. Roku 1570 bylo panství ze zástavy vyplaceno a spravováno českou komorou až do roku 1627, kdy bylo propůjčeno Brunovi hraběti Mansfeldovi, jemuž konečně trhovou smlouvou ze dne 6.4.1630 prodáno za 40 000zl. Když roku 1780 zemřel poslední mužský člen tohoto rodu Josef Václav Jan hrabě Mansfeld, připadlo panství jeho sestře Marii Isabele, provdané za Františka Gundakera z Colloredů, který přijal titul knížete Colloredo-Mansfeld. V rodu Colloredo-Mansfeldů se velkostatek udržel až do roku 1945, kdy byl postátněn. Dnes je část tohoto majetku opět v držení Colloredo-Mansfeldů. 

  Z Registříku urburního a kraje Podbrdského z roku 1598 se např. dozvídáme, že v panství JMCské dobříšském jest lidí poddaných osedlých celkem 350 a v panství mníšeckém patřícího do stavu rytířského panu Vratislavu mladšímu z Mitrovic jest lidí osedlých 130.

  Jedinou pamětihodností v obci je kaplička Panny Marie Svatohorské se zvonicí na vlakové zastávce Rymaně, která stojí na bývalém poli Josefa a Anny Vlčkových hospodářů na Rymani č.p.1 dnes č.p. 619. Postavena byla v roce 1923 místními obyvateli což dokumentuje nápis na fasádě kapličky a také tabulka na litinovém kříži před kapličkou ( K úctě a slávě Boží postavili občané rymanští 1923), avšak na kamenném podstavci je vytesán ještě dnes čitelný rok 1897. Dne 18.května 1924 byla kaplička slavnostně vysvěcena mníšeckým farářem Františkem Rausem. Dříve zde opodál stával pravděpodobně pouze dřevěný kříž nebo dřevěná zvonice se zvonem  což dokumentuje druhé vojenské mapování-Františkovo z let 1836-1852 a následně mapy z let 1840 a 1866. Podíváme-li se na tyto mapy, zjistíme, že tato dřevěná zvonice stála na vršku kousek nad místní železniční tratí Praha-Dobříš a vedla k ní  dokonce i ta samá cesta vedoucí okolo dnešní kapličky. Trať tak v roce 1896 cestu přerušila a zamezila snadnému přístupu ke zvonici. Po vybudování zděné kapličky se dřevěná zvonice zrušila a můžeme se pouze domnívat zda zvon v této kapličce je zvonem z původní zvonice.

Kaplička Panny Marie Svatohorské - na vlakové zastávce Rymaně

  Rymaně, podobně jako okolní vesnice, velmi utrpěla během třicetileté války. Koncem roku 1639 či začátkem roku 1640 byla ves pravděpodobně celá vypálena a lidé se rozutekli do okolních lesů, zda se sem vrátili původní obyvatelé se můžeme jen domnívat. O jejím žalostném stavu svědčí i počet chalup a poddaných krátce po třicetileté válce:

Stránky neprovozuje obec Rymaně ani její správce, jedná se o nekomerční prezentaci dat, veškerá data uveřejněná na www.rymane.cz a www.rymane.com  jsou vlastnictvím institucí uveřejněných v záložce www  případně autora stránek, jakékoliv prezentace kromě vlastní potřeby ve smyslu zák. č. 40/1964 Sb. jen se souhlasem zmíněných institucí či autora stránek.

<<Úvod strana>> <<Historie obce>> <<Události>> <<Grunt N.C.1>>

Optimalizováno pro 800x600 a vyšší, True color, MS IE 6.0

Velikost písma lze upravit příkazem Zobrazit/Velikost textu/Zvětšit Ctrl ++ (MS IE 6.0, Mozilla Firefox 2.0)