|
|
|
|||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Aktualizováno 01.06.2004
|
Rod Vlčků Genografický původ rodu Genografický test vychází z testování DNA neboli deoxyribonukleové kyseliny, která je nositelkou genetických informací téměř všech živých organismů. Určuje identitu člověka lépe než otisky prstů a je nezaměnitelná s jinou DNA. Sledované znaky, podle nichž se určuje původ člověka – genografický test, jsou přítomny v mužském pohlavním chromozonu Y (jádra pohlavních buněk obsahují chromozony), který se předává vždy pouze od otce a ženy jej postrádají !. Ten vychází z faktu, že si v DNA neseme záznamy o všech svých předcích, nejmarkantněji ovšem o mužské linii, protože pohlavní chromozom Y, předávaný z otce na syna, se během staletí mění jen vzácně. Náhodné přirozené mutace pak slouží jako tzv. markery, které jsou typickým rysem obyvatel určitého území. Sledováním odlišností ve stavbě DNA se zjišťuje geografický původ mužského nosiče daného markeru, a tedy i průběh dávné migrace. Geny se běžně dědí z generace na generaci, ale při každém předání se důkladně promíchají. Pouze některé jejich části zůstávají beze změny - jsou to právě úseky chromozonu Y. Tyto znaky se slangově mezi genetiky nazývají „markery“. Celý kod, který určí laboratoř molekulární genetiky se odborně nazývá „Y-haplotyp", což není profil DNA, podle něj nelze identifikovat jednoho konkrétního člověka ale skupinu, ke které takový člověk náleží. Laboratoř určí při genogafickém testu např. celkem 12 znaků vašeho chromozonu Y. To zaručuje identifikaci vašeho původu 1000 let nazpět, tedy zhruba 50 generací. Takto zjištěný Y-haplotyp se lze porovnat s ostatními vzorky na celém světě a zjistit kde žijí nebo žili vám geneticky podobní lidé. Z jejich rozmístění lze dokoce vyvodit i trasu migace. Celosvětová databáze je zatím poměrně chudá obsahuje zhruba sečteme-li všechny dostupné databáze v roce 2006 cca 100.000 vzorků. Velmi rychle se ale rozrůstá a časem se bude na základě zjištěných „markerů“ lépe dohledávat vzdálení příbuzní. Analýzou testů vyšlo najevo, že lidé, kteří mají shodných 12 markerů, musejí mít společného předka přibližně v 63. generaci. Shoda ve 20ti markerech dává společného předka v 38. generaci, 40 v 19. , 60 ve 13. a 80. v desáté generaci. Desátá generace odpovídá zhruba 17. století, 63. generace třetímu století našeho letopočtu. Z dochovaných matrik a všech dalších záznamů bylo zjištěno, že rod Vlčků=Marhoulů žil v Čisovicích v polovině 17. století a dá se usuzovat dle urbáře panství Mníšek 1647, že zde byli usedlí delší dobu. Nalezneme zde totiž 2 Marhouly-bratři? Jakuba, který zůstal asi v rodné chalupě jak tomu dříve bývalo "Chalupa Marhulovská a starší Jan přešel na grunt Ziakovský". Ve vesnici Čisovicích byli usedlí kolem roku 1650 Jan Marhoul (Marhul) nar. 1619 a Jakub Marhoul (Marhul) nar. 1629. Podle toho se lze tedy domnívat, že to byli bratři jak to dokládá soupis poddaných 1651 "Janovi bylo 32 let a Jakubovi 22 let". Zde zatím písemné prameny končí a tím i pátrání po předcích. Mohlo by pomoci vysvětlení názvu příjmení Marhoul, Marhul,...: "Marha z němčiny odvozené jména Marh-old, Margold : mark = pomezí a walt = síla, vláda; Marh-an, Marh-ánek, Marh-ol (-ol patrně zjednodušená přípona -old), Marh-old, Marh-uol, Marh-ul, Marh-ula (též z nářečí anglicky marhule = meruňka)" ale vzhledem časté změně příjmení a poněmčování jmen lze těžko předpokládat, že Marhoul by mohl být německého nebo germánského původu. Vysvětlení by mohla tedy podat molekulární genetika a genografický původ. Výsledky testu jsou zde: Y-haplotyp rodu Vlčků:
Určení haplogrupy: (určen zjednodušeně numericky)
Pokud je pravděpodobnost ostatních haplogrup o hodně menší než R1b a Q, jedná se o R1b. (Q je mezi americkými indiány a nějakými sibiřskými kmeny) R1b je jedna ze 3 hlavních evropských haplogrup. Lidé s touto haplogrupou se době poslední doby ledové stáhli na Pyrenejský poloostrov a odtamtud pak po skončení zalednění osídlili Evropu.
Rozdělení Y haplogrup po světě kolem roku 1500
1) Výsledky z databáze www.yhrd.org ze dne 27.12.2006: Tabulka ukazuje, kteří lidé mají shodné profily v otcovské linii (Y-haplotyp):
Současné nálezy a mapa haplogrupy R1b v Evropě 2) Výsledky z databáze www.ysearch.org ze dne 04.02.2007: Matching entered genetic markers on at least 12 markers, allowing a maximum genetic distance of 0. Tabulka ukazuje , kteří lidé mají stejnou hodnotu 12 markerů a jsou tedy příbuzní s rodem Vlčků=Marhoulů do roku 1600 na 50% a cca do roku 500 po Kr. na 96%.
Závěr: Úplně shodné profily byly nalezeny v Evropě ve Francii, Irsku, Anglii ve světe v USA, Mexiku... Nálezy mimo Evropu jsou výsledkem migrace a koloniálních aktivit obyvytel z výše uvedených evropských zemí. Zaměříme-li se na Evropu a výskyt těch lidí (Francie, Anglie, Irsko) ale i podle haplogrupy, kteří si ti lidé nechali zjištovat - tedy R1b1c - dá se říci, že rod Vlčků=Marhoulů jsou potomky KELTŮ!!! Samozřejmě, že to není úplně čisté, jsou tam i prvky trochu Vikingů, ale haplogrupa R1b1c se dá nazvat vyloženě keltská.
Modře označena oblast osídlena Kelty 1000-1500 př.n.l., růžově 400 př.n.l. Poznámka k počtu shodných znaků Y-haplotypu: Pravděpodobnost existence nejmladšího společného předka - NSP
*) Počet generací je uváděn vždy ve dvou hodnotách. První hodnota odpovídá vyšší mutační rychlosti, kterou zohledňují některé nejnovější studie, druhá hodnota odpovídá nižší mutační rychlosti. Jedna generace odpovídá 25 rokům. Světové databáze se postupně plní dalšími údaji a výsledky lze zpřesňovat či opravovat. Zde jsou nejznámější světové databáze a první česká databáze ve kterých lze hledat: Kliknutím na obrázek lze dokument zobrazit nebo stáhnout ve větším rozlišení ! <<Úvod strana>> <<Historie obce>> <<Události>> <<Grunt N.C.1>> Optimalizováno pro 800x600 a vyšší, True color, MS IE 6.0
|
|||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
